Lidé mají zvířata rádi, ať už na talíři nebo ve formě domácích mazlíčků. Kuna však nepatří ani do jedné z těchto kategorií. Jedná se o škodnou, která nemá problém se nastěhovat do lidského obydlí a tam dělat všelijakou neplechu. Vyhnání kuny by měla být naše priorita.
Malé šelmy
Kuny jsou drobné šelmy, které na první dobrou nevypadají nebezpečně. Na člověka si samozřejmě netroufnou, avšak to neznamená, že nám nemohou škodit. Hodně ale záleží na druhu kuny. V našich zeměpisných šířkách se můžeme v přírodě setkat se dvěma druhy – kunou lesní a skalní.
Kuna lesní se pohybuje hlavně v lesích. Jelikož se jedná o plaché zvířátko, vylézá ze své skrýše hlavně v noci. Živí se různými drobnými savci, ptáky, vejci či hmyzem. Nepohrdne ani ovocem. Identifikovat ji lze snadno, a sice podle žlutohnědé skvrny na hrudi.
Kuna skalní je o poznání odvážnější a nedělá jí problém okupovat i lidská sídla. Nejčastěji si k tomu vybere garáž nebo půdu. Je všežravec. Krom různých menších živočichů nemá problém pustit se i do lidského jídla. Kuna skalní není člověku životu nebezpečná, avšak její přítomnost pro nás může znamenat značné škody.
Kunu je potřeba vyhnat
Kuny škodí mnoha způsoby. Například znečišťují svými výkaly své okolí, ovšem to jsou jen drobné potíže. Kuna dokáže nadělat větší škody, třeba zničit střešní izolaci na půdě. Skelná vata totiž slouží kuně jako příjemný pelíšek.
Její aktivity v garáži však mohou být ještě horší. Kuna zvládne poničit kabely i hadičky auta, a tím ho v podstatě udělat nepojízdné. Rovněž se obvykle kuna nebojí zaútočit ani na domácí mazlíčky. V ohrožení je i chovná drůbež. Z těchto důvodů je nezbytné se s touto šelmičkou co nejrychleji rozloučit. Ne každý však ví, jak se zbavit kuny.
Jelikož jsou kuny chráněné, neměli by proti kunám zasahovat amatéři. Nejlepším způsobem je kontaktovat experty, pro něž je vyhánění kun denním chlebem.
